Oproti předchozímu přímočarému počinu, kde šlo kapele hlavně o rychlost, je "Ride the Lightning" albem plným dlouhých, strukturovaných skladeb.
Už úvodní šleha "Fight Fire with Fire" začíná akustickým intrem, po kterém následuje thrashmetalová riffová bouře. Text pojednává o hrůzách nukleární války.
Titulní kompozice "Ride the Lightning" líčí výpověď odsouzeného, který má být popraven na elektrickém křesle.
"For Whom the Bell Tolls" přesouvá posluchače na bitevní pole, aby se vžil do role mladého vojáka stvořeného Ernestem Hemingwayem.
"Fade to Black" popisuje pesimistické pocity člověka uvažujícího o sebevraždě, která se zdá být jedinou možností úniku z kruté reality. Jedná se o první baladu Metallicy.
Písní "Escape" se Metallica pokusila o složení svého prvního hitu pro rádia. Ovšem tuto skladbu zřejmě kapela nikdy ani nezahrála naživo.
"Creeping Death" je asi nejznámnější skladbou z tohoto alba. Vypráví o Bohu, který chce ztrestat faraony tím, že sesílá mor na Egypt.
Poslední skladbou je instrumentální "The Call of Ktulu", která se původně měla jmenovat "When the Hell Freezes Over". Jelikož však kapela nechtěla být jakkoli spojována se satanismem, raději jí změnila název. Metallica se při komponování inspirovala díly H. P. Lovercrafta.
"Ride the Lightning" je první album, které přineslo šablonu, kterou se řídila ještě 2 nadcházející alba:
Úvodní píseň obsahuje intro připomínající "klid před bouří". Poté následuje titulní skladba, která svoji délkou nejde pod 7 minut. Třetí track se následně veze na střednětempé heavy vlně, kde je nejvíce čitelný vliv skupiny Black Sabbath. Následuje polobada, která se z původních pomalých a depresivních rytmů pokaždé změní v metalovou vichřici.
Ke konci alba pak následuje pomalejší instrumentální balada...
Ačkoli je za nejlepší album Metallicy obecně považováno následující "Master of Puppets", album s blesky a elektrickým křeslem na obalu je mým osobním favoritem.