Death Magnetic

James Hetfield o názvu desky prozradil:
"Pro mě "Death Magnetic" znamená hold lidem, které zabil showbusiness. Lidé jako Layne Staley a další mrtví rock'n'rolloví mučedníci. Od tohoto nápadu jsme se odrazili. Myšlenky na smrt... Některé lidi smrt přitahuje jako magnet. Jiní se jí bojí a utíkají před ní. Skutečnost, že jednou všichni zemřeme, si lidé vůbec nepřipouštějí a vůbec o ní nemluví. Smrt je velké tabu. Ale v určitém momentě se s tím všichni budeme muset smířit." Spark, leden, 2010

Po dlouholeté spolupráci s Bobem Rockem se kapela rozhodla pro změnu a sáhla po věhlasném producentovi Rickovi Rubinovi. Jeho vize budoucí desky slibovala opravdový návrat do slavné minulosti kapely. Chtěl totiž, aby se členové hudebně vrátili do minulosti (mezi alba Ride the Lightning a Master of Puppets) a skládali písně stejným stylem, jako v polovině osmdesátých let.

Přesto výsledek spíše odpovídá inspiraci albem ...And Justice For All (z roku 1988). Už tím, že jako první singl byla vybrána balada (na deskách track č. 4), k níž byl natočen válečný videoklip.
Další podobností je rozporuplný zvukový mix v čele s potlačenou basovou kytarou (tentokrát však nejde o záměr). Navíc obě desky mají podobnou strukturu skladeb a vyšly ve stejný měsíc (v září)...

Potom, co "Death Magnetic" vyšlo, přišlo na adresu kapely mnoho pochvalných ohlasů, avšak album se vyznačuje přílišnou hlasitostí na úkor celkové kvality zvuku. Často pak fanoušci během poslechu slyšeli praskání a zkreslený sound; vznikla tak petice žádající o remasterování celého alba. Metallica však, v čele s managementem, tvrdí, že nahrávka je zvukově v naprostém pořádku.